Dne 28. 6. 2011 proběhl závěrečný seminář ročního operativního vyhodnocení OP LZZ, na němž byli pracovníci Řídícího orgánu seznámeni s evaluací vypracovanou týmem IREAS.

ŘO OP LZZ přijal doporučení, jež byla vypracována v zájmu snížení administrativní zátěže všech implementačních orgánů a příjemců, a přislíbil zasazení se o jejich realizaci. Některá „obsahová“ doporučení pro vybrané oblasti podpory jsou dokonce již realizována.

Pro informaci jsou zde uváděny příklady daných doporučení:

Cíl 1: Zrychlit proplácení požadovaných plateb příjemcům tím, že nesporné výdaje budou propláceny ihned po kontrole monitorovací zprávy a nikoli až po schválení všech požadovaných výdajů. Sporné výdaje proplácet dodatečně po jejich vyjasnění.

Podrobněji: V případě zjištění nejasností příslušný subjekt … vyzve příjemce k doplnění monitorovací zprávy a současně zadá pokyn k proplacení té části prokázaných nákladů, ke kterým nejsou v monitorovací zprávě žádné pochybnosti. Zbytek nákladů bude proplacen po řádném vypořádání připomínek příjemcem. Toto opatření povede k rychlejšímu čerpání pomoci a současně k větší finanční stabilitě konečných příjemců zejména z neziskového sektoru.

… pokud subjekty, které jsou oprávněné podávat připomínky k monitorovacím zprávám … nevyzvou příjemce k doplnění dané MZ do 60 kalendářních dní ode dne doručení MZ, bude se MZ považovat za schválenou a bude dán pokyn k proplacení zjednodušené žádosti o platbu (pokud tato žádost bude součástí MZ).

Cíl 2: Zavést ustálený a jednotný systém pro řešení nestandardních situací a dotazů…

Cíl 3: Zjednodušit monitorovací zprávy a žádosti o platbu. Věcnou část monitorovací zprávy redukovat na elektronický formulář vyplňovaný přes webové rozhraní (Benefit) bez nutnosti jejího odevzdávání v papírové podobě. Finanční část MZ redukovat na rozšířenou soupisku účetních dokladů doplněné o výpis z projektového účtu a výpis s podklady projektu.

Cíl 4: Odstranit dvoustupňovou kontrolu monitorovacích zpráv.

Komentář: Současná situace je nastavena na několik kontrol zástupců různých institucí (externí administrátor a MPSV), jejichž kompetence nejsou jasně definovány a vymezeny. Z tohoto důvodu se často stalo, že jednou schválené dokumenty projektu byly zpětně označeny jako nedostatečné či bylo upozorněno na jiné nejasnosti. Tento systém výrazně znesnadňuje samotnou realizaci projektu, ale především je i zátěží pro zástupce veřejné správy. Odstranění jednoho stupně kontroly MZ bude maximálně efektivní zejména v případě, kdy bude implementován navržený zjednodušený způsob předkládání MZ a žádostí o platbu. (Pozn.: To však také souvisí s principem Dvakrát a dost, tzn., že příjemce bude vyzván k opravě, když tak neučiní, bude vyzván ještě jednou a když opravu neprovede správně a úplně ani po 2. výzvě, bude dotčená část vyňata ze současného jednání a odsunuta na další monitorované období.)

Dále byla přijata zejména tato doporučení, která se ŘO rozhodl zvážit:

  1. Přijmout pravidlo, aby žadatel mohl podat vysvětlení k částem rozpočtu, které jsou v procesu hodnocení projektové žádosti, resp. v procesu přípravy na jednání výběrové komise, navrženy ke zkrácení v celkové výši více než 10 % původně navrženého rozpočtu.
  1. Prověřit možnost administrativního zjednodušení předkládaných žádostí s cílem u typizovaných projektů zavést zjednodušenou formu žádosti. Žadatel by vyplnil pouze věcné zaměření projektu, zjednodušený rozpočet a monitorovací indikátory. Velmi dobře lze uplatnit zjednodušené žádosti například u oblasti podpory 1.1…

(Pozn.: Znalci OP VK to znají jako tzv. šablony – jednoduché formuláře. Je možné, že se to uskuteční až od r. 2014 u „mainstre­amových“ projektů, tedy těch unifikovatelných, kdežto ty „inovační“ by asi vyžadovaly hlubší popis…)

  1. Automaticky zasílat žadatelům posudky hodnotitelů…
  1. Bylo rovněž diskutováno doporučení k vytváření většího tlaku na kvalitu velkých projektů (systémových, národních individuálních), které mají velký rozpočet (desítky až stovky mil. Kč) a je tam přítomen i určitý politický zájem na uskutečnění. Zdá se, že by se mohly ujmout především 3 nástroje: a) snížit alokaci ve výzvě nebo rozšířit okruh příjemců, aby žadatelé byli nuceni podávat kvalitní a přitom finančně úsporné projekty; b) vyžadovat tzv. analýzu nákladů a užitků (CBA); c) zavést veřejné projednávání návrhů projektových žádostí ještě před jejich podáním.

Daných doporučení je mnohem víc. Týkaly se například oblasti 3.4 (slaďování rodinného a pracovního života, kde byla uplatněna řada návrhů na pozitivní změny v realitě jako místa ve školách, flexibilní pracovní režimy), ostatně tomu odpovídá výzva č. 76.

Velká pozornost byla věnována oblasti podpory 3.1 (Podpora sociální integrace a sociálních služeb), do které byl navržen přesun značných prostředků a) z 3.2 (romské komunity), nebude-li zde dostatek kvalitních projektů, b) z 3.4, a sice z 10. výzvy, kde příslušný odbor MPSV není schopen vyčerpat původní částku, c) eventuálně i ze 1.2, kde se velmi nečerpá, ale tady se ještě rozhoduje mezi realokací pro 1.1 a pro 3.1. Podpořen byl také záměr odboru rodiny, aby ta nevyčerpaná část z 10. výzvy (viz výše) šla na národní projekt zaměřený na pěstounskou péči.