Dlouhodobě se ukazuje, že před vládu jsou kladeny stále složitější problémy, vyžadující komplexní přístup a vyvážené rozhodnutí a řešení. Klíčovým problémem vlády je skutečnost, že z minulých dob zdědila organizační model, strukturovaný podle funkcí a služeb, a ne model zaměřený na řešení problémů. Vláda nemá pro tyto účely postaven dostatečně účinný systém a proto se stále znovu potýká s řešením problémů, které leží na pomezí dvou nebo více ministerstev (například při výstavbě silniční sítě), nebo vyžadující získání a zohlednění názoru odborníků (tvorba rozpočtů např. pro oblast školství) nebo informování a konfrontaci s názory veřejnosti (např. zavádění regulačních poplatků ve zdravotnictví).

V této situaci navíc přichází Evropská unie a její politika soudržnosti, která klade před naši vládu, vedení krajů, měst i obcí nové požadavky. Tyto požadavky spočívají ve vytváření partnerství při přípravě dlouhodobých strategický plánů a rozhodnutí, které povedou k vyváženému rozvoji spoelčnosti a území, a vedou k nárokům na efektivní využití peněz při realizaci těchto plánů.

Řešením této situace není znásobování počtu úředníků na separovaných ministerstvech, a vytváření rozdrobených operačních programů, které řeší oddělené problémy. Řešením je důslednější rozvoj „dobrého vládnutí – „good governance“ . „Governance“ je slovo, které provází a stále častěji se objevuje v úvahách o tom, jak dále rozvíjet politický koncept soudržnosti. Governance, výraz překládaný jako „správa“ nebo „strategické vládnutí“ se snaží vymezit se od „vlády“, tak jak jsme ji znali dosud.

Koncept strategického řízení se objevuje v evropských zemích v posledním desetiletí a spolu s přebírání principů strukturální a nyní kohezní politiky EU pomalu zapouští kořeny i u nás. V roce 2001 byla přijata Bílá kniha EU o evropském vládnutí. Diskuse v evropských zemích probíhala k Bílé knize od roku 1998, tedy dávno před tím, než jsme se stali členy EU. To je také možná jedním z důvodů, proč má naše politické myšlení takové zpoždění a jakoby znovuobjevuje již dobře definované principy „dobrého vládnutí“: Bílá kniha uvádí pět základních pilířů dobrého vládnutí na všech úrovních řízení: 1. Otevřenost 2. Zúčastněnost 3. Odpovědnost 4. Účinnost 5. Soudržnost

Je možné přijmout evropský koncept dobrého nebo strategického vládnutí v České republice? Je nyní vhodná politická situace? Jaké nástroje již máme a co jsme se již naučili? Martin Potůček popisuje pět podmínek, které jsou nutné k efektivnímu uplatnění strategického vládnutí. Z těchto podmínek v ČR dobře splňujeme zřejmě jen jednu – občanská i odborná veřejnost jsou si vědomy významu strategického vládnutí. Účastní se jej do té míry, do jaké je umožňuje veřejná správa. Existují silná rozvojová partnerství, kde spolupracuje veřejná správa, soukromý i neziskový sektor, a to ve venkovských oblastech (díky Iniciativě Leader) i na úrovni měst. Partnerství jako základní prvek spolupráce veřejné správy při řešení komplexních problémů však už chybí. Všemu se učíme takříkajíc za pochodu a různé prvky strategického vládnutí se objevují tu v reformě veřejné správy, v posuzování vlivů na životní prostředí, tady vykouknou z návrhu o zapojení veřejnosti do rozhodování při přípravě zákonů, a nebo při přípravě některých strategických rozvojových dokumentů pro důležitých evropské fondy.

Potřeba jasného prohlášení a politické podpory principů dobrého vládnutí vyplývá i z prvního návrhu Strategie udržitelného rozvoje , který je nyní k dispozici k připomínkování.

Strategie udržitelného rozvoje je velkou příležitostí, jak přenést do praxe koncept „dobrého vládnutí“, který by měl být hlavním motivem celé strategie a ne se skrývat jen v jedné z klíčových priorit (Efektivní stát). Je potřeba zavádět tento koncept na všech úrovních, jako primární předpoklad pro dosažení ostatních klíčových priorit strategie udržitelného rozvoje, jakými jsou například hospodářský rozvoj v harmonii s životním prostředím.

Více informací o konceptu strategického vládnutí najdete například ve článku Martina Potůčka, případně v jeho stručné prezentaci, a v dalších materiálech publikovaných Centrem pro sociální a ekonomické strategie FSV UK